Co je projekt Wallhausen redivivus

Téma třicetileté války bylo vedle husitství jedním z nejatraktivnějších již v době vzniku prvních skupin historického šermu na našem území. Snad tomu tak bylo kvůli fatalitě bělohorské bitvy nebo velké osobnosti Valdštejnově, jistě však díky popularitě Dumasových hrdinů. To do značné míry ovlivnilo ztvárnění této doby jak na malých podiích skupinových vystoupení, tak při větších inscenacích takzvaných bitev, kde nechybělo nadšení, vtip a kreativita.
Jak ale ukázal čas, poněkud jsme zaostali ve skutečném poznání doby a tudíž i ve věrohodnosti a pravdivosti zobrazení reálného historického předobrazu. Později vzniklé kluby vojenské historie, které se zabývají mladšími obdobími, ukázaly, že i tato volnočasová aktivita se dá dělat historicky věrně a kromě zábavy může účastníkům i divákům poskytnou také poučení o dobách minulých. Během posledních zhruba deseti let pronikly tyto snahy o větší historickou věrohodnost i mezi tzv. historické šermíře a jejich „svět“ nyní prochází velmi dynamickým vývojem. Zlepšuje se výzbroj i výstroj, takže ubývají karnevaloví „mušketýři“ hýřící umělými barvami, peřím a koženkou, vyzbrojení pouhými atrapami kordů a bojující jako neohrožení jednotlivci či v neorganizovaných houfech. Naopak přibývají věrohodně vypadající mušketýři, kteří jsou opravdu vyzbrojeni mušketami, v secvičených formacích s nimi spolupracují pikenýři s dlouhými píkami, kteří již nejsou ojedinělou výjimkou či řešením z nouze pro náhodně přišlé zájemce o účast na akci, ale plnohodnotnými, řádně vybavenými bojovníky. Na první pohled je tedy situace výrazně lepší. Změny však probíhají velmi rychle a skutečné poznání historické reality někdy zaostává za reálnými potřebami tohoto trendu. Nároky zároveň stále rostou a to, co dostačovalo před dvěma lety, nemusí dostačovat dnes. Blížíme se tedy ke stavu, kdy se pomalu neobejdeme bez opory v přímých historických pramenech, protože i k dosavadní historické literatuře mohou být vznášeny oprávněné výhrady.
Náš regiment se rozhodl přispět do tohoto vývoje aktivně, tedy nikoli jen konzumovat poznatky druhých. Vhodný materiál jsme nalezli v díle Johanna Jacobiho Wallhausena. Tento významný vojenský teoretik opírající se o dlouholetou praxi sepsal téměř komplexní dílo pojednávající o vojenském řemesle. Zabývá se v něm jak taktikou různých tehdy běžných druhů vojska, tak i jeho výzbrojí, výstrojí, ale též organizací a zajištěním.
Cílem našeho projektu Wallhausen redivivus (Wallhausen znovu živý) je tento úžasný pramen poznání historické reality zpřístupnit širší obci zájemců o rekonstrukci válečnictví v době třicetileté války, aby z něho mohli čerpat a připravovat divákům zajímavá a historicky věrná představení. Wallhausenovo dílo není pochopitelně jediné, které se k válečnictví v době třicetileté války vztahuje, a to, co je v něm obsaženo, nelze brát jako zcela stoprocentní odraz tehdejší reality. Než však začneme syntetizovat, je dobré se důkladně připravit analýzou. A pro potřeby středoevropského válečnictví v první třetině 17. století budeme stěží hledat vhodnější ucelený materiál.
V první fázi projektu pracujeme na poznání a zpřístupnění jednotlivých Wallhausenem zachycených témat, ovšem s přihlédnutím k našim praktickým potřebám. Proto začínáme u pěchoty. Pokračováním by pak mělo být praktické ověřování si takto zjištěných faktů a v ideálním případě i jejich zavádění do běžné praxe nejen našeho regimentu, ale i všech dalších, kteří by měli o účast na tomto projektu zájem. Naším cílem není primárně odborná edice pro vědecké účely – vždyť dnes již lze Wallhausenovy práce bez problémů studovat v originále zdigitalizované na internetových portálech řady knihoven. Projekt je tedy od počátku zaměřen spíše popularizačně a jako osvěta pro širší vrstvy těch, kteří si chtějí o minulosti nejen číst, ale též si ji ozkoušet na vlastní kůži.

 

Jiří Louda